"I was shouting - fuck, fuck!" Vítězslav Nezval and his poetics of Moscow

BĂĄsnĂ­k a spisovatel VĂ­tězslav Nezval (1900–1958), vĹŻdčí osobnost československĂŠ mezivĂĄlečnĂŠ uměleckĂŠ avantgardy zĂĄroveň přísluĹĄnĂ­k komunistickĂŠho hnutĂ­, v srpnu 1934 navĹĄtĂ­vil Moskvu jako jeden ze zĂĄpadnĂ­ch hostĹŻ ustavujĂ­cĂ­ho sjezdu Svazu sovětskĂ˝ch spisovatelĹŻ nĂĄsledujĂ­cĂ­m roce vydal prozaicko-esejistickou reflexi tohoto pobytu s nĂĄzvem NeviditelnĂĄ Moskva. CĂ­lem předloĹženĂŠ sĂŠmioticky pojatĂŠ studie je zjednat přístup k intencionĂĄlnĂ­mu smyslu tĂŠto osobitĂŠ vĂ˝povědi, kterĂ˝ se skrĂ˝vĂĄ za faktickĂ˝m popisem udĂĄlostĂ­ prostředĂ­. Autor nejprve přibliĹžuje ĹĄirĹĄĂ­ společensko-politickĂ˝ kontext, spočívajĂ­cĂ­ intenzivnĂ­m zĂĄjmu levicovĂ˝ch intelektuĂĄlĹŻ o SovětskĂ˝ svaz mezi světovĂ˝mi vĂĄlkami současně v systematickĂŠ snaze sovětskĂŠho vedenĂ­ vyuŞívat tento potenciĂĄl ve svĹŻj prospěch. patřil umělcĹŻm, kteří cĂ­tili sovětskĂŠmu sociĂĄlnĂ­mu experimentu apriornĂ­ sympatie, toto naladěnĂ­ jeho textu jasně patrnĂŠ. Přitom ale sĂĄm deklaroval, Ĺže mu nejde to poskytnout svědectvĂ­ tamnĂ­ „objektivnĂ­ skutečnosti“, jak tomu bĂ˝vĂĄ reportĂĄĹži nebo publicistice. V porozuměnĂ­ podle autora třeba vzĂ­t na vědomĂ­, hledal sovětskĂŠm Rusku předevĹĄĂ­m inspiraci souvislost s poetickĂ˝mi ideovĂ˝mi principy, kterĂŠ vyznĂĄval. Metodou poznĂĄnĂ­ pro něj intuice, osvobozenĂĄ od racionĂĄlnĂ­ kritickĂŠ reflexe, tvĹŻrčím principem imaginace, jejĂ­Ĺž ztělesněnĂ­ naĹĄel surrealismu. VnějĹĄĂ­ realita slouŞí materie destilaci zĂĄĹžitkĹŻ, jeĹž odehrĂĄvajĂ­ reĹžimu snu. To umoŞňuje přehlĂ­Ĺžet svĂŠvolně interpretovat rĹŻznĂŠ jevy, souvisejĂ­cĂ­ represivnĂ­ strĂĄnkou stalinskĂŠho tĂ­Ĺživou kaĹždodennostĂ­ obyvatel. Dominantu snovĂŠho proŞívĂĄnĂ­ spojnici propojujĂ­cĂ­ zdĂĄnlivě neslučitelnĂŠ oblasti reality do vĹĄeobjĂ­majĂ­cĂ­ho lyrickĂŠho opojenĂ­ nachĂĄzĂ­ autor erotickĂŠm principu. Pisatele Moskva vzruĹĄuje objekt slasti odhaluje nĂ­ erotickĂŠ vzruĹĄenĂ­. posledku princip nabĂ­zĂ­ klíč umoŞňujĂ­cĂ­ jedinci překročit hranici individualismu splynout společenskĂ˝m celkem, most věčnostĂ­ sexuĂĄlnĂ­ extĂĄze beztřídnĂ­ komunistickĂŠ společnosti, slibuje tak naplněnĂ­ lidskĂ˝ch utopiĂ­. Tyto svĂŠ zĂĄvěry doklĂĄdĂĄ textologickĂ˝m rozborem NeviditelnĂŠ Moskvy vztahuje některĂ˝m dobovĂ˝m estetickĂ˝m filozofickĂ˝m koncepcĂ­m.